Druhy chřestu

Obrázek

Chřest je bílý, zelený a fialový, na trhu se ale objevují i odrůdy bílo-fialové a fialovo-zelené. Barvu chřestu ovlivňuje především místo a způsob jeho pěstování.

Chřest je velmi lahodná a zároveň zdravá zelenina. V gastronomii se využívá na přípravu mnoha jídel, oblíbené jsou chřestové polévky. Kvalitní chřest má vynikající a lahodnou chuť, i když je jen uvařený.

Bílý chřest

Bílý chřest je křehký, má velmi jemnou a lahodnou chuť a patří k nejvíce oceňovaným. Největší pěstitelé jsou Francie, Itálie a Kalifornie.

Nejkvalitnější a také samozřejmě nejdražší jsou rovné silnější výhonky s pevně uzavřenými hlavičkami, bez povadlých míst, skvrn a důlků.

Bílo-fialový chřest z Ligurie v Itálii je oblíbený pro svoji specifickou velmi jemnou chuť. Roste částečně pod zemí, ale krátkodobě i nad ní a to je důvod, proč je část výhonků tmavě fialová.

Zelený chřest

Zelený chřest se v Evropě pěstuje nejvíce v Itálii, Francii, Španělsku a Řecku. Zelená barva vzniká přímým působením světla.

Na trhu je k dostání odrůda Divoký chřest ze Sardinie s velmi tenkými zelenými výhonky, které jsou velmi aromatické a mají příjemnou nahořklou chuť. Na jaře se z Itálie vyváží také tenký zelený chřest, který se servíruje samostatně pokapaný olivovým olejem a citronovou šťávou, případně jako frittata nebo uvařený v rizotu. Ve Francii se pěstuje speciální odrůda  zelený minichřest s trpkou pikantní chutí.

Fialový chřest

Fialový chřest roste podobně jako zelený na světle. Sklízí se jednou za den, rašící výhonky se odříznou nebo ulomí těsně nad úrovní země. Pěstuje se nejvíce v Německu, ve Francii a v Kalifornii, chutí ani vůní se od bílého chřestu příliš neodlišuje.

Fialovo-zelený chřest má středně dlouhé výhonky a výrazné aroma. Výhonky se nemusí loupat celé, většinou stačí oloupat jen spodní část.

 
TOPlist